Na začátku kalendářního roku nás přihlásila naše režisérka Mirka na divadelní přehlídku amatérských souborů do H. Počernic. Jediná hra, kterou jsme do soutěžní přehlídky mohli nabídnout, byla naše Zdaleka ne tak ošklivá…
V pátek 4.3. jsme s Mirkou jely obhlédnout terén. Když se nám podařilo zacílit divadlo v Počernicích, shlédly jsme divadelní kus Hvězdy Zdeňka Jirotky.
Páteční mise byla poučná po všech stránkách :
a) zvedlo se nám sebevědomí, protože kolegové byli dost nemožní,
b) naučily jsme se jak se dostat k divadlu,
c) obhlédly jsme si prostor jeviště a zákulisí a rázem jsme byly klidnější na příští den.

V sobotu se celý tým setkal v 9,00 hodin u nás v Koruně. Snesli jsme všechen materiál na jednu hromadu a začali se vylaďovat a zkoušet. Ovšem v deset hodin nás vyhnali Černé ovce a Mirka s Vladimírem museli zkoušet na chodbě. Před jedenáctou jsme naskákali do aut a jeli do Počernic. Stačili jsme ještě shlédnout velkou část představení souboru účinkujícího před námi. Pak se nás zmocnila tréma a třes. Museli jsme zimprovizovat vystoupení, protože nám technička divadla Pavlína zakázala otevřený oheň. Dále nám zakázala přestávku, aby se nerozutekli diváci, tak že Vladimír měl dost fofr s převlékáním na třetí příběh a Alenka se plížila na jeviště několikrát než odnosila věci do třetího příběhu nepatřící. Příběh jsme odehráli tak jak jsme měli naučeno.
Ihned po představení si nás vzala do prádla odborná porota. K naší úlevě jsme se dozvěděli, že nejsme úplně mimo. Chybí nám herecké i režijní zkušenosti, ale to jsme věděli. Umíme dobře mluvit, jsme málo erotičtí, málo pohybliví a chybí nám kontakt mezi postavami. Nemáme do historické hry používat moderní textilie na pozadí.
Po hodnocení jsme ještě vydrželi na vystoupení zbraslaváků a jejich hodnocení, ale potom už jsme měli divadla tak akorát a jeli jsme domů. Den jsme završili ve 21 hodin, skládám kulis do depozitu.
Ze SMS zprávy, která nám došla pozdě večer jsme se dozvěděli, že jsme měli v hledišti svého jediného diváka, kterému se naše vystoupení upřímně líbilo a nepatřil mezi jiné účinkující a divadelníky.

Neděle byla už jen třešničkou na dortu celé přehlídky. Ve složení Mirka, Vlasta a Pavel jsme už spolehlivě dojeli do Počernic jen na závěrečné vyhlášení celé soutěže. Náš soubor stejně jako ostatní obdržel diplom za účast a tou třešničkou bylo ocenění Mirčiného hereckého výkonu v roli Filipy Henegavské. Cesta domů do předjarního soumraku zalitého zlatými červánky, byla už jen výtvarnou kulisou za celým víkendem.