Tintili vantili, Josef Kainar

Blíže nezařaditelné představení sestavené z hravých veršů Josefa Kainara, Titili vantili. Premiérově na třetí Otevřené zahrádce, nejúspěšnější na Havelském posvícení 2009, jako dárek v Knihovně na Smíchově. Vždy úžasná reakce dětí i dospělých. Hravost, humor, nápad.


ŠKOLA ŽEN (variace na Dekameron)

Ženské téma se nám zalíbilo, a tak jsme ho ztvárnili i v prvním večerním představení pro dospělé. V době prvního provedení jsme měli již dva muže. Leč Boccaciovské téma je o mužích a ženách celé. Vypomohli jsme si loutkami v životní velikosti, které byly vedeny i mluveny ženami. Čtyři úsměvné příběhy provázané dialogy veselé společnosti kdesi na italském venkově. Pozadí malované na plátno, kulisy mobilní, rekvizit minimum. To jsou devizy, které nám umolžňují zahrát prakticky kdekoliv.
Premiéra byla na Havelském posvícení, repríza v regulerních podmínkách v Koruně a ještě Školu žen nestahujeme z repertoáru, neboť bude hrána na Radotínské radosti 2010


Co je žena

I toto téma bylo v Žákovské poezii. Opět bylo výzvou jak mužský text vložit do úst ženám, aby to nevypadalo hloupě. Vypomohli jsme si velkými obrazy mužů s otvory na obličeje, ty už byly ovšem ženské. Báseň tak dostala vtip na víc. Některou báseň jsme jen figurovali, jiná se dočkala dramatizace. Představení jsme provedli jako doprovodný program po odchodu Karla IV.
Repríza byla jen jedna.


Zdravice pro Karla IV 2009

Tentokát jsme sáhli po Žákovské poezii ze 14.století. Panovníka jsme uvítali básněmi Žebravá a Víno budiž pozdraveno. Zpívanou část si panovník zanotoval s námi. Jen nějaký hlas z lidu a huba pomlouvačná se vyjádřila o tomto vystoupení jako nepodařeném, přímo pokleslém a že prý dítě z páté třídy by to řeklo lepší. Ale ono nás zase nebylo slyšet, tak tento názor berme jako zkreslený a neobjektivní.


Bláznův kabát, Josef Kainar

A zase jedna poezie. Jeviště mírně dekadentní, plné bas od piva, šest kytar, věšák, kabát , čtyři recitátoři a jeden hudebník. Při první produkci to byl saxofon, při repríze klarinet. Kainarova blues, při kterých až mrazí.
Premiéra v Místní knihovně 30.3. Druhé uvedení na Radotínské radosti.


Kočičí rebélie aneb tenkrát za komínem

Po odehrání Čarovné jeskyně vyšlo najevo, že se dětem nesmírně líbila postava kocoura. Kolegyně Mirka jen tak plácla,“tak napiš nějakou kočičí rebélii. když se dětem ty převleky za zvířátka líbí“. I stalo se. Vznikl text o dvou líných domácích kočkách, které opustí svoje holčičky, protože jsou odstrčeny vedle nových panenek. Toulání po střechách jim přivede do cesty toulavého kocoura, který je láká na pamlsky do kontejneru. Tvrdá životní realita je vede k pokusu něco si samostatně ulovit. Lov dopadne nevalně, ovšem holčičky jdou do sebe a svoje kočky si najdou a smilují se i nad novým kamarádem.

Premiéra byla 18.4. 2009 a představení se dočkalo 6 repríz


Perníková chaloupka

Pohádkovou klasiku na lidové motivy přepracovala Vlasta. Pointa byla k nelibosti loutkářů jiná než obvykle. Nebyla ježibaba v peci, byl jen oloupaný perníček, který diváci snědli. Bez chaloupky nebyla ani pec a dětem se nic nestalo. Představení se dočkalo trojího provedení. Pak už jsme neměli žádné perníčky, tak jsme ji přestali hrát.


ČTENÍ O VÁNOCÍCH VÁŽNĚ I NEVÁŽNĚ Z PER ČESKÝCH AUTORŮ

15.12. 2008 spatřil světlo světa projekt o Vánocích ve kterém zazněly úryvky a povídky z per českých spisovatelů od Kosmovy kroniky po povídku neznámého autora staženou z internetu. Z osobní zkušenosti mohu říct, že číst humorný příběh se může nevyplatit. Přesto, že text člověk umí téměř nazpaměť a drží ho v ruce jen pro jistotu, je-li opravdu humorný, může se účinkující pod vlivem atmosféry a dobrá nálady diváků snadno odbourat. Při potlačování smíchu se začne dusit, slzet, potit a nemůže si pomoct. Když pak nabere dech, nemůže se podívat do diváků, aby zase nevybouchl. Opravdu chvilky perné, ale laskavý divák nám odpustil i výbuch nevázaného smíchu.


O Stříbrovláskovi

Mikulášskou tématiku rozehrává další autorská pohádka, O Stříbrovláskovi.
Neposedný anděl je svatým Petrem vykázán z nebe a má udělat na zemi dobrý skutek. Podaří se mu přidat k Mikulášovi, který zrovna naděluje dětem do punčoch . Jeden dárek, ten poslední, je jen obyčejný, ale anděl ho ováže svým stříbrným vláskem a ozdobí hvězdičou ze své košilky. Za dobrý skutek je vpuštěn zpět do nebe. Mikuláš si na zemi doplní vozík s dárky a vjede mezi diváky a naděluje.
Premiéra byla 30.11.2008. O vystoupení na Bříství psal Kolínký deník 7.12. 2008 s fotografií Stříbrovláska v podání Magdaleny Brončkové na titulní straně.


Na staropražskou notu

Proč si pro další vystoupení na Havelském posvícení vybíráme znovu zpěv, to ví snad jenom Pán Bůh. Je fakt, že si klademe nároky na sebe sami, a že nás posouvají stále kupředu. A tak v roce 2008 na posvícení opět zpíváme pro dospělé. Tentokrát jsme zalovili ve staropražských písničkách. Jsou mírně košilaté, často traigcké, ale hlavně si u nich užíváme hodně legrace. Figurujeme Anežku Böhmovou, s loutkami předvádíme Na jednom vršku, kdysi a kdesi, máváme odplouvajícímu parníku do Ameriky. A lidi s námi zpívají a baví se. Dostáváme pozvání na masopust do Mokropes, reprízujeme na Bříství