Jsme po premiéře hořké komedie Eriky Suchanové, Kurz ručních prací. Po absolvování dvouleté režijní školy ADA, to byla moje první samostatná režie celovečerní hry. Protože jsem více týmový hráč, který zorganizuje, přinese, ušije, zařídí, byla to pro mne velice nezvyklá úloha. Krátce řečeno režisérský elév se v nácviku plácal tři roky. Během té doby se vystřídaly tři představitelky z pěti. S každou novou příchozí se začínalo znovu. Vrozená trpělivost mi umožnila překonat všechny změny a dotáhnout představení až k premiéře.
Při dlouhodobém nácviku člověk ztrácí odhad jak bude divák reagovat, kde se bude smát. Nebo kde dokonce zazní potlesk po odříkané replice. U komedie se smích dá očekávat, ale každé publikum reaguje jinak a já jsem děvčata náležitě nevyškolila jak pracovat se smíchem diváka, tak se stalo, že uteklo několik replik. Samozřejmě jsou ještě další věci, které musíme poopravit, předělat a doplnit.
Asi týden před premiérou se mi ozvala autorka hry a projevila živý zájem premiéru shlédnout. Moje nejistota se zvýšila. Děvčatům jsem to ani neřekla, stejně tak nevěděla, že v publiku budou další 3 absolventi režijní školy, jeden lektor a profesionální režisér ze školy ADA . O ostatních spřátelených divadelnících ani nemluvě. Na trému jim bohatě stačili rodinní příslušníci, kolegové z práce a přátelé.
S potěšením jsem zjistila, že v publiku byla i řada diváků, kteří nejsou našimi příbuznými a jak jsem mohla sledovat i ti se bavili. To mi dává doufat, že představení je životaschopné.
Co se děje s režisérem bezprostředně po představení? Poprvé se nám podařilo chvíli si sednout v klubu a se spřátelenými režiséry představení probrat ze všech stran a přijmout konstruktivní kritiku k zamyšlení. Bodré poplácávání po ramenou od lidí, kteří nás mají rádi je sice milé, ale vedlo by k usnutí na vavřínech. Právě zajímavé podněty nedají režisérovi následně mnoho hodin usnout, vstává z postele, dělá si poznámky a nakonec hluboko v noci respektive brzy k ránu sáhne po něčem na spaní a konečně pustí divadlo k vodě a usne.
Ale je to krásné. Diváci děkujeme