10.11.2010 se soubor dočkal své první velké premiéry. Po nečekaném rozhodnutí, čtrnáct dní před premiérou, jednoho člena souboru se premiéry neúčastnit, vyvstala otázka co s tím. Mohli jsme odehrát jen dva příběhy, a nebo premiéru zrušit. Ani jedno řešení se nám nelíbilo. Plakáty byly již natištěné, premiéra figurovala od září v plánu KS. Zkrátka se nám nechtělo propadnout poraženecké náladě. Naštěstí máme schopného principála Vladimíra. Ten se chopil alespoň jednoho opuštěného příběhu a roli Ladislava Uherského do premiéry nacvičil. Režisérka Mirka přimhouřila nad nepřesnostmi v textu obě oči a v roli nápovědy se potila asi ze všech nejvíce. Nastalá situace paradoxně nastartovala ostatní k maximálnímu výkonu. Majda, která si bez partnera nemohla zahrát v posledním příběhu, nepropadla zádumčivosti a alespoň se ujala líčení a povzbuzování v zákulisí. Byl to v pravém slova smyslu křest ohněm a to za komplikovaných podmínek. Soudě podle reakce diváků jsme z prvního „dospělého“ vystoupení vyšli se štítem.