Druhý ročník nové Radotínské tradice-masopust.
S přibližujícím se datem této veselé kratochvíle řady našeho spolku řídly. Letos jsme se z důvodu nemoci museli obejít bez generála Protiťácké armády, bez slamáka a jeho kytary, bez blázna-šaška, bez vojáka s harmonikou, medvěd byl náhradník. Generál Proťácké armády vedl průvod prakticky polomrtvý, o vozembouch se více opíral než hrál. Naštěstí se umoudřilo počasí a po týdnu vytrvalých mrazů vykouklo sluníčko, které s nastupující jarní silou zahřívalo zkřehlé prsty jediného fungujícího hudebníka s banjem. Zpěvy byly opět sotva slyšitelné, ale mnoho zpěváků prostě chybělo. Neměli jsme dostatečnou údernou sílu. Tak snad příště.
