6.9 2006 několik kulturychtivých spoluobčanů uposlechlo výzvy místního rozhlasu v Radotíně a sešlo se v kulturním sále U Koruny za účelem, učinit něco pro kulturní život v obci. Nejvíce lidí projevilo zájem o aktivní provozování divadla. Byli tu jak loutkoherci, tak činoherci a několik učitelek mateřských škol, kterým je blízké divadlo převážně maňáskové.
A tak byl položen základ naší budoucí činnosti a spolupráci. V zaprášeném depozitu bývalé loutkové scény v Radotíně, jsme nalezli asi 50 různě poničených marionet, a balík starých divadelních her. Společně jsme se na všechno vrhli a uvedli v život první představení pro děti, pohádku O kačátku. Za scénu nám sloužily kartonové krabice, batikované plátno, marioneta kašpárka, několik nově vyvedených maňásků a hrálo se.
Již před prvním vystoupením se ukázalo, že lidé kolem divadla jsou lidé mnoha dovedností. Umíme šít, malovat, zpívat, rýmovat, vytvořit jednoduchý hudební motiv, pracovat se dřevem, kovem, když je potřeba tak tančíme, hrajeme na klávesy, kytary, akordeon, zobcovou flétnu. Jediné co se v začátcích jevilo jako problém, byl nedostatek mužů v souboru. Ovšem trpělivost přináší nejen růže, ale i muže do souboru.
Naše tvorba odráží široký záběr. Jak jsem uvedla začali jsme hrát představení kombinovaná, loutky s činoherci. Vyzkoušeli jsme si jak nám sedí poezie v komorním prostoru Místní knihovny, činoherní pohádky, i jak se hraje bez ozvučení pod širým nebem. Když si naší činnosti všimnul Místní úřad, dostala naše práce větší prostor pro možnosti zkoušení. Do té doby jsme byli pod laskavou „paží“ občanského sdružení Petrklíč. Osamostatnění vedlo k založení vlastního občanského sdružení Divadelního spolku Gaudium.
A tak si opakovaně děláme radost (lat. gaudium).
Ostatní zajímavosti ze současnosti, ale i z historie odráží naše webové stránky.